Pranostiky na listopad a prosinec: od Martina po Silvestra, a co na to počasí
Pranostiky jsou staré zkušenosti hospodářů shrnuté do jedné rýmované věty. Listopad a prosinec jich mají hodně, protože právě teď se rozhodovalo, kdy přijde zima. Tady jsou ty nejznámější. U každé píšeme, co znamená a jak často se trefí do dnešního počasí.
Listopad
Všech svatých (neděle 1. 11.)
„Na Všechny svaté vítr z jihu, zima na krku.“ Jižní vítr na začátku listopadu přináší teplý vzduch a po něm se často ochladí. Pravidlo to ale není. Jaké bude počasí letos o prodlouženém víkendu, píšeme v článku Počasí na Dušičky.
Svatý Martin (středa 11. 11.)
„Martin přijede na bílém koni.“ a „Na svatého Martina kouřívá se z komína.“ Je to nejznámější pranostika vůbec. Ta o komínu platí téměř vždycky, v polovině listopadu se už topí všude. Sníh v nížinách na Martina naopak leží jen v menšině let. Podrobněji v článku Přijede Martin na bílém koni?
Svatá Kateřina (středa 25. 11.)
„Na svatou Kateřinu schovávej se pod peřinu.“ Konec listopadu bývá první opravdu studené období roku a noci už mrznou i v nížinách. Druhá pranostika na tento den, „Kateřina na blátě, Vánoce na ledě“, je spíš přání. Teplý konec listopadu o Vánocích nic neříká.
Svatý Ondřej (pondělí 30. 11.)
„Svatý Ondřej zimu dělá.“ Meteorologická zima začíná 1. prosince, takže se Ondřej s kalendářem trefil přesně. Ondřejská noc patřila k věštění. Dívky lily roztavené olovo do vody a podle tvaru odlitku hádaly, kdo bude jejich ženich.
Prosinec
Svatá Barbora (pátek 4. 12.)
Barbora nemá slavnou pranostiku, ale má zvyk: větvička třešně uříznutá na Barboru a postavená do vody má vykvést do Štědrého dne. Kvetoucí „barborka“ prý slibovala svatbu. Funguje to i dnes, jen větvičku nedávejte přímo k topení.
Svatý Mikuláš (neděle 6. 12.)
Na Mikuláše se víc než počasí řeší čerti a andělé. Pokud půjdete s dětmi večer ven, počítejte s teplotou kolem nuly a se tmou už od půl páté. Předpověď na Mikuláše se objeví u vaší obce zhruba tři dny předem.
Svatá Lucie (neděle 13. 12.)
„Lucie noci upije a dne nepřidá.“ Tahle pranostika má zajímavý původ. Vznikla podle juliánského kalendáře, který se do 16. století o deset dní opožďoval. Nejkratší den proto tehdy připadal právě kolem Lucie. Dnes je nejkratší den 21. prosince, ale Lucie platí dál napůl: nejdřív se stmívá právě kolem 13. prosince, v Praze zhruba v 15:58. Odpoledne se pak den začne prodlužovat, ráno ale svítá ještě později až do začátku ledna.
Svatý Tomáš (pondělí 21. 12.)
Nejkratší den roku, zimní slunovrat. V Praze je ten den světlo jen něco přes 8 hodin. Od té doby se den prodlužuje, nejdřív o pár vteřin denně, na konci ledna už o několik minut.
Vánoce
„Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále.“ Tahle pranostika je přesná: den se po slunovratu prodlužuje nejdřív nepatrně a teprve v lednu je to znát.
„Zelené Vánoce, bílé Velikonoce.“ Nejčastější prosincová pranostika, ale počasí o Vánocích s tím velikonočním nesouvisí. Pravdivé je na ní jen to, že zelené Vánoce jsou v nížinách běžnější než bílé. Sníh na Štědrý den tam leží jen v menšině let a s teplejšími zimami čím dál méně. Na horách nad 1000 metrů bývají Vánoce na sněhu většinou.
Platí pranostiky?
Jako předpověď na konkrétní den ne. Počasí na týden dopředu dnes spočítají modely jako ALADIN mnohem přesněji. Pranostiky ale nejsou úplně vymyšlené. Popisují, jak obvykle probíhá rok: kdy se začíná topit, kdy přicházejí první mrazy a kdy jsou dny nejkratší. Většina vznikla v chladnějších zimách a podle starého kalendáře. Proto ty o sněhu dnes vycházejí méně často než ty o tmě a zimě.
Jak bude doopravdy, sledujte v předpovědi pro svou obec. Výhled na další týdny najdete v článcích Předpověď počasí na listopad, Kdy napadne první sníh a Jaká bude zima 2026/2027.
Časté otázky
Jaké jsou nejznámější pranostiky na listopad?
Na svatého Martina (11. 11.) „Martin přijede na bílém koni“ a „Na svatého Martina kouřívá se z komína“. Na Kateřinu (25. 11.) „Na svatou Kateřinu schovávej se pod peřinu“ a na Ondřeje (30. 11.) „Svatý Ondřej zimu dělá“.
Co znamená „Lucie noci upije a dne nepřidá“?
Pranostika vznikla podle juliánského kalendáře, ve kterém nejkratší den roku připadal kolem 13. prosince. Dnes je nejkratší den 21. prosince, ale nejdřív se stmívá opravdu kolem svaté Lucie.
Platí, že zelené Vánoce znamenají bílé Velikonoce?
Spolehlivě ne. Počasí o Vánocích a o Velikonocích spolu nesouvisí. Pravda je jen to, že sníh o Vánocích bývá v nížinách vzácný a ochlazení na jaře přichází často.
Jak často jsou v Česku bílé Vánoce?
V nížinách jen v menšině let a v posledních desetiletích ještě méně často. Na horách nad 1000 metrů sníh o Vánocích leží většinou.
Zdroj dat: předpovědní model ALADIN a slovní předpovědi meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu. Tabulky v článku se aktualizují čtyřikrát denně.