Počasí aktuálně 28. října 2026 Redakce Vše o počasí

Polární vír se rozpadá rekordně brzy, začátkem listopadu 2026. Podívejte se na unikátní 3D model a co to znamená pro zimu v Česku

Polární vír, obří vír mrazivého vzduchu nad severním pólem, se začátkem listopadu nejspíš rozpadne. Evropský model ECMWF ukazuje, že se kolem 4. až 5. listopadu rozdělí na dvě části a vítr ve výšce 30 km se otočí. Tak brzy na podzim se to v historii měření ještě nestalo. Pro Česko to může znamenat chladnější konec listopadu a prosinec, ale jistota to není. Vysvětlujeme proč, s mapami a s tím, co se u nás dělo po minulých případech.

V kostce

Co: velké náhlé oteplení stratosféry, polární vír se rozdělí na dvě části nad Kanadou a Sibiří.
Kdy: kolem 4. až 5. listopadu 2026, podle 49 z 50 výpočtů modelu ECMWF.
Proč je to výjimečné: dosud nejdřívější známé případy byly koncem listopadu. Letos by to bylo asi o tři týdny dřív.
Co to může udělat v Česku: se zpožděním dvou až šesti týdnů vyšší šance na studené vpády od severu a východu, nejspíš od druhé poloviny listopadu do prosince. Jistota to není: po minulých případech byl následující měsíc u nás chladnější v 7 z 11 případů, výrazně jen ve 4.

Unikátní 3D model: polární vír a teplota nad Evropou

Polární vír jsme převedli do vlastního 3D modelu, jaký v češtině jinde nenajdete. Vír je plocha nad Zemí, která se propadá jako trychtýř, a po ní tečou světelné stopy skutečného větru ve 30 km. Zeměkoulí si můžete sami otáčet a pustit si celých 10 dní předpovědi. Data přepočítáváme dvakrát denně z každého nového výpočtu ECMWF. Všechny zimní mapy a modely najdete v sekci Zima.

3D model polárního víru nad severní polokoulí začátkem listopadu 2026: modré laloky víru nad Kanadou a Sibiří, teplý vzduch nad Skandinávií a světelné stopy větru ve výšce 30 km, Česko vyznačené červeně. — Polární vír ve 3D kolem 5. listopadu: modré laloky jsou rozdělený vír, oranžová teplý vzduch, světelné stopy vítr ve 30 km. Otevřít interaktivní 3D model. Zdroj dat: ECMWF (CC BY 4.0).

Druhá zeměkoule ukazuje teplotu u země a v 1 500 m, kde se rozhoduje, jestli bude pršet, nebo sněžit. V neděli 1. listopadu se podle ECMWF přes Skandinávii až nad Česko vyvalí jazyk studeného vzduchu z Arktidy:

3D zeměkoule s teplotou v 1 500 m (850 hPa) v neděli 1. listopadu 2026: modrý studený vzduch z Arktidy sahá přes Skandinávii až nad Česko, na jihu Evropy teplo. — Teplota v 1 500 m (850 hPa) v neděli 1. 11. 2026: modrá je pod nulou, bílá kolem 0 °C, zelená a žlutá tepleji. Nad Českem asi −7 °C. Otevřít interaktivní teplotu ve 3D. Zdroj dat: ECMWF (CC BY 4.0).

Animace: polární vír se rozdělí na dvě části

Mapa ukazuje stratosféru ve výšce asi 30 km (hladina 10 hPa) při pohledu shora na severní pól. Modrofialová barva je studený polární vír, oranžová teplejší vzduch. Dnes je vír jeden a leží nad pólem. Od víkendu se do něj z jihu tlačí teplý vzduch nad Skandinávii a Arktidu a začátkem listopadu vír roztrhne na dvě menší části: jednu nad Kanadou, druhou nad Sibiří.

Animace polárního víru ve výšce 30 km od 28. října do 7. listopadu 2026 podle modelu ECMWF: jeden vír nad pólem se postupně protahuje a začátkem listopadu rozdělí na dvě části nad Kanadou a Sibiří, mezi nimi teplý vzduch nad Skandinávií. — Výška hladiny 10 hPa po 12 hodinách od 28. 10. do 7. 11. 2026, N = střed víru, červená tečka = Česko. Zdroj: model ECMWF, výpočet 28. 10. 2026 1:00 (open data, CC BY 4.0), zpracoval vseopocasi.cz.

Dvě mapy severní polokoule: vlevo 28. října jeden kompaktní polární vír nad pólem, vpravo 5. listopadu vír rozdělený na dvě části nad Kanadou a Sibiří a teplá oblast nad Skandinávií. — Teď a za 8 dní. Rozdělený vír je typický znak velkého náhlého oteplení stratosféry. Zdroj: ECMWF (CC BY 4.0), zpracoval vseopocasi.cz.

Graf: vítr ve stratosféře se otočí kolem 4. listopadu

Sílu polárního víru meteorologové měří větrem: průměrem západního větru kolem celé planety na 60° severní šířky ve výšce asi 30 km. Když vítr klesne pod nulu a začne foukat od východu, jde podle mezinárodní definice o velké (major) náhlé oteplení stratosféry.

Graf západního větru ve stratosféře od 28. října do 12. listopadu 2026: hodnota klesá ze 17 m/s, 4. listopadu protíná nulu, většina z 50 variant modelu ECMWF zůstává do 10. listopadu pod nulou. — Tmavá čára je hlavní běh ECMWF, světle modré čáry 50 variant ensemblu (výpočet s mírně pozměněnými výchozími podmínkami). Zdroj: ECMWF open data (CC BY 4.0), výpočet vseopocasi.cz.

Teď (28. 10.): 17 m/s. Na konec října je to už velmi málo.
1. 11.: pod 10 m/s. Podle analýz amerického meteorologa Judaha Cohena vítr v prvních deseti dnech listopadu od roku 1959 nikdy neklesl pod tuto hodnotu.
4. 11.: hlavní běh ECMWF přechází přes nulu, vítr se otáčí na východní.
5. a 6. 11.: východní vítr ukazuje 40, resp. 46 z 50 variant (80 a 92 %). Za celých 15 dní předpovědi se vítr otočí ve 49 z 50 variant, v některých až na −10 m/s.
Kolem 10. 11.: část variant vír pomalu obnovuje, většina zůstává slabá nebo s východním větrem.

Teplota stratosféry nad Arktidou (mezi 70° a 90° s. š.) přitom stoupne zhruba z −66 na −57 °C, tedy asi o 8 °C. Hlavní je ale obrat větru, ten rozhoduje o tom, jestli jde o velké oteplení. Americké modely GFS a GEFS podle Novinek ukazují podobný vývoj, evropský model s umělou inteligencí AIFS je opatrnější.

Proč je to výjimečné

Velká náhlá oteplení stratosféry přicházejí v průměru zhruba šestkrát za deset let a skoro vždy v lednu nebo únoru, kdy je polární vír nejsilnější a nejvíc ho rozkývají vlny z nižších vrstev. Podle přehledu americké NOAA, který sahá do roku 1958, byly listopadové případy jen dva a oba až na samém konci měsíce: 30. listopadu 1958 (podle jediné z analýz) a 27.–29. listopadu 1968. Kdyby se letos vítr otočil 4. až 5. listopadu, byl by to rekord asi o tři týdny.

Proč zrovna letos:

Blokující výše nad Uralem. Mohutná tlaková výše nad severem Ruska vysílá vzhůru do stratosféry atmosférické vlny. Ty brzdí západní proudění a deformují vír. Na to upozorňuje Judah Cohen.
Silné El Niño. Oteplení Tichého oceánu, které letos sílí, podle dlouhodobých studií zvyšuje četnost narušení polárního víru. Samo o sobě ho ale nespustí.
Mladý, ještě slabý vír. Na začátku zimy vír teprve sílí, takže ho silné vlny rozkývají snáz než v lednu.

Co to může znamenat pro zimu v Česku

Stratosféra je vysoko nad počasím, které cítíme. Změna se k zemi propisuje postupně, obvykle během dvou až šesti týdnů, a to jen asi ve dvou třetinách případů. Když se propíše, západní proudění od Atlantiku slábne, nad severem Evropy se častěji drží tlakové výše a studený vzduch z Arktidy nebo Sibiře se může dostat do střední Evropy. Pro Česko by to znamenalo:

Nejdřív: druhá polovina listopadu, spíš ale prosinec.
Vyšší šance na mrazivá období, sníh i v nížinách a tuhé inverze, méně dní s mírným a deštivým počasím od Atlantiku.
Žádná jistota: studený vzduch může skončit v Severní Americe nebo v Asii. Kam zamíří, se ukáže až v předpovědích na 10 až 15 dní.

Co se v Česku dělo po minulých případech

Spočítali jsme odchylku průměrné teploty Česka od normálu 1991–2020 v měsíci, který následoval zhruba měsíc po velkém náhlém oteplení stratosféry. Data: měsíční teploty stanic ČHMÚ, data oteplení podle NOAA.

Oteplení stratosféry	Měsíc v Česku	Teplota proti normálu
15. 12. 1998	leden 1999	+1,0 °C
18. 1. 2003	únor 2003	−4,0 °C
5. 1. 2004	únor 2004	+0,7 °C
21. 1. 2006	únor 2006	−2,7 °C
24. 1. 2009	únor 2009	−0,6 °C
9. 2. 2010	březen 2010	−0,5 °C
6. 1. 2013	únor a březen 2013	−1,0 a −4,0 °C
12. 2. 2018	březen 2018	−2,4 °C
2. 1. 2019	únor 2019	+2,0 °C
5. 1. 2021	únor 2021	−0,6 °C
16. 2. 2023	březen 2023	+1,5 °C

Chladnější než normál byl následující měsíc v 7 z 11 případů, výrazně (o 2 °C a víc) ve 4: únor 2003, únor 2006, dlouhá zima s mrazivým březnem 2013 a konec února s březnem 2018, kdy v Česku mrzlo i přes −20 °C. Ve 4 letech byl naopak teplejší než normál. Náhlé oteplení stratosféry tedy šanci na studené počasí zvyšuje, ale nezaručuje.

Letos je navíc všechno o dva až tři měsíce dřív. V listopadu a prosinci je Evropa ještě teplejší než v lednu a únoru, takže i studený vpád v nížinách častěji přinese spíš mráz a inverze než souvislou sněhovou pokrývku.

Studený vzduch přijde už o víkendu, s vírem ale zatím nesouvisí

Ochlazení se k nám blíží už teď, nezávisle na stratosféře. Podle modelu ECMWF klesne v neděli 1. listopadu nad Prahou ve výšce 1 500 m teplota asi na −7 °C. Při srážkách by to stačilo na sníh i v nížinách. U země ale zůstane kolem +7 °C a srážek má být málo, takže půjde spíš o chladné a suché počasí s mrazivými rány. Jak se studený vzduch valí přes Evropu, ukazuje naše teplota ve 3D, otočná zeměkoule s teplotou u země i v 1 500 m.

Co to dělá s předpovědí zimy a bílými Vánoci

Sezónní modely, ze kterých počítáme mapu zimy a šanci na bílé Vánoce, jsou z výpočtu ze začátku října a takhle brzký rozpad polárního víru ještě neviděly. Čekají teplejší zimu, než je normál. Pokud se oteplení stratosféry propíše do počasí u nás, může být prosinec chladnější, než ukazuje současný odhad. Nové sezónní výpočty vyjdou kolem 8. až 10. listopadu a už s rozpadlým vírem budou počítat. Mapu i článek Jaká bude zima 2026/27 hned přepočítáme.

Na nejbližší dny a týdny sledujte předpověď na 14 dní a výhled na listopad. Tam se případný studený vpád objeví nejdřív.

Co je polární vír a náhlé oteplení stratosféry

Polární vír je obří vír studeného vzduchu, který se v zimě točí kolem severního pólu ve výšce asi 10 až 50 km, ve stratosféře. Vzniká na podzim, když nad Arktidou přestane svítit slunce a vzduch tam rychle chladne. Silný vír drží mráz na severu jako zavřené víko.

Náhlé oteplení stratosféry (anglicky sudden stratospheric warming, SSW) nastane, když do víru narazí silné atmosférické vlny zdola. Vzduch nad pólem během několika dnů klesne a stlačením se ohřeje i o desítky stupňů, vír zpomalí a buď se vytlačí stranou, nebo se roztrhne na dvě části. Letos podle hlavního běhu ECMWF jde o roztržení. To podle některých studií mívá na počasí u země výraznější dopad než pouhé vytlačení, jiní meteorologové letos čekají spíš vytlačení víru. Například v únoru 2018 se vír také rozdělil a o dva týdny později přišla do Evropy vlna mrazů, ve Velké Británii známá jako „Bestie z východu“.

Jak budeme situaci sledovat

Model ECMWF počítá dvakrát denně. Grafy a animace v článku jsou z výpočtu z 28. října 1:00 a předchozí výpočet z 27. října ukazoval totéž. Pokud se předpověď výrazně změní, článek aktualizujeme. Jakmile se studený vzduch začne objevovat v předpovědích pro Česko, najdete to v předpovědi na 14 dní a u každé obce.

Zdroje: model ECMWF IFS a ensemble, open data (CC BY 4.0), vlastní výpočet zonálního větru na 60° s. š. a mapy hladiny 10 hPa; seznam velkých náhlých oteplení stratosféry NOAA Chemical Sciences Laboratory (SSW Compendium); měsíční teploty stanic ČHMÚ (opendata.chmi.cz, vlastní výpočet odchylek pro Česko); Novinky.cz (28. 10. 2026) s odkazem na Judaha Cohena; pobřeží Natural Earth.

Časté otázky

Co je polární vír?

Obří vír studeného vzduchu, který se v zimě točí kolem severního pólu ve výšce asi 10 až 50 km, ve stratosféře. Když je silný, drží mrazivý vzduch v Arktidě a do Evropy proudí mírný vzduch od Atlantiku.

Co je náhlé oteplení stratosféry?

Během několika dnů se stratosféra nad pólem prudce oteplí a polární vír se oslabí, posune nebo rozdělí. Za velké (major) oteplení se považuje stav, kdy se průměrný vítr na 60° severní šířky ve výšce asi 30 km (hladina 10 hPa) otočí ze západního na východní.

Kdy se polární vír letos rozpadne?

Podle výpočtu modelu ECMWF z 28. října se vítr ve stratosféře otočí kolem 4. až 5. listopadu 2026. Ukazuje to 49 z 50 variant ensemblu, 6. listopadu je východní vítr v 92 % z nich.

Proč je to výjimečné?

Velká náhlá oteplení stratosféry přicházejí hlavně v lednu a únoru. Nejdřívější známé případy byly koncem listopadu, například 1968. Letošní by byl asi o tři týdny dřív. Od roku 1959 navíc vítr v prvních deseti dnech listopadu nikdy neklesl pod 10 m/s.

Bude kvůli tomu v Česku mráz a sníh?

Ne nutně. Změna ve stratosféře se do počasí u země propisuje se zpožděním dvou až šesti týdnů a jen asi ve dvou třetinách případů. Zvyšuje šanci na tlakové výše nad severem a vpády studeného vzduchu, nejspíš ve druhé polovině listopadu a v prosinci. Kam přesně studený vzduch zamíří, zatím nikdo neví.

Co se dělo v Česku po minulých případech?

Měsíc po náhlém oteplení stratosféry bylo v Česku chladněji než normál v 7 z 11 případů od roku 1998, výrazně (o 2 °C a víc) ve 4. Nejstudenější byly únor 2003 (o 4 °C), leden a únor 2006, březen 2013 (o 4 °C) a březen 2018 (o 2,4 °C). Po oteplení v lednu 2019 naopak přišel teplý únor.

Zdroj dat: předpovědní model ALADIN a slovní předpovědi meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu. Tabulky v článku se aktualizují čtyřikrát denně.